V roce 2001 dovedl obránce Hernani Portugalsko k prvnímu titulu mistrů světa. O 14 let později na to z pozice kapitána navázal legendární útočník Madjer, Úspěch je o to cennější, že se mu do podařilo před domácím publikem. Což z pozice pořadatele naposledy dokázala Brazílie v roce 2007.
V základní skupině Portugalci zaváhali po těžkopádném výkonu se Senegalem, ale od té doby začali fungovat jako dobře namazaný stroj, který postupně v cestě do finále zválcoval Argentinu (7:2), Švýcarsko (7:3) a Rusko (4:2). Poslední dílek do vítězné mozaiky přidali ve finále, ve kterém zdolali Tahiti 5:3.
A byl to Madjer, kdo odpálil gólový ohňostroj finálového klání již ve 3. vteřině zápasu. O šest minut později byl vidět znovu, když ideálně našel Belchiora, který elegantně zvýšil na 2:0. V 17. minutě navíc tečoval do sítě Tahiti míč Coimbra po střele Andradeho. Portugalsko tak vedlo již 3:0.
Hráči Tahiti se však nevzdali. Labaste korigoval stav utkání hned z následné rozehrávky po třetím inkasovaném gólu. Na něj navázal jednou z nejhezčích branek turnaje Li Fung Kuee a zápas se začal dramatizovat.
Jenže dvě minuty poté fauloval Tainui Lehartel portugalského univerzála Bruna Nova a ten se stal hrdinou jako o den dříve. Jeho proměněný přímý kop se totiž opět stal vítěznou trefou zápasu. Tahiťané sice dokázali šťastně snížit, ale to bylo z jejich strany vše. Poslední naději jim navíc v poslední minutě vzal Alan Cavalcanti, který udeřil do rozhozené obrany soupeře.
Bronz připadl do rukou hráčům Ruska, kteří v zápase o 3. místo porazili Itálii 5:2.
