Dočkali se pátého titulu v historii. Bohemians ovládli letošní ročník Superligy, v základní části neztratili ani bod a přemožitele nenašli ani ve Final Four před televizními obrazovkami. V semifinále porazili Ladronku 6:3 a v bitvě o titul zvládli taktickou bitvu se Slavií 3:1. Euforie mohla propuknout! Krátce po nedělním vyhlášení jsme v dvojrozhovoru vyzpovídali mistry MICHALA FOLEJTARA a ROMANA HEMZÁČKA.
Jaké jsou pocity?
FOLEJTAR: „Po loňsku je to nádhera, zadostiučinění. Před rokem nás Slavia ve finále přejela, skončili jsme druhý, takže jsme se to letos snažili urvat zpátky, což se podařilo. Takže určitě cítíme úlevu. Myslím, že jsme si to ve finále zasloužili víc, pustili jsme je jen na jeden gól.“
HEMZÁČEK: „Fantastický! Připravovali jsme se na ně, základní část jsme vyhráli bez ztráty květinky. Věřili jsme si. Já jsem proti Slavii hrál pět nebo šest zápasů a prohrál jsem jeden jedinej, a to bylo loňský finále. Osobně mě to strašně mrzelo, všechny kluky to mrzelo. Šlo to na nás vidět. Slávisti se k nám popravdě nechovali úplně správně, takže jak řekl Foli, bylo to zadostiučinění. Takhle to dopadlo správně.“
Předpokládám, že vás hnala velká motivace vrátit Slavii loňskou finálovou porážku?
FOLEJTAR: „Rozhodně. Celej rok jsme na to čekali a je super, že jsme se nakonec dočkali. (usměje se) Takže spokojenost je maximální. Jsem rád, protože nejsme úplně nejmladší, ale myslím, že tou zkušeností jsme to fakt urvali. Dvě věže vepředu, podrželi jsme to tam. Super.“
Když jsem se po základní části bavil s Filipem Vyhnalem, tak prohlásil: „Co hraju plážák za Bohemku, tak letos hrajeme nejlépe.“ Je to pravda, souhlasíte s tím?
HEMZÁČEK: „Já takový srovnání úplně nemám, protože hraju v Bohemce tři roky, takže nevím. Za ty tři roky tam ale posun je, sedlo si to. Plážák opravdu není až tak o trénování. Samozřejmě je o dynamice, o štěstíčku, ale především je to o zkušenostech. Rozhoduje půl kroku, kam se balon odrazí, jak si to pokryjete, to je strašně znát. Vidím to i sám na sobě, že s každým zápasem rosteme, rozumíme si. Některé akce i ve finále byly opravdu na světové úrovni.“
FOLEJTAR: „Jo, souhlasím. Určitě je důležitý, že jsme se fakt kromě prvního zápasu, kdy jsme měli jen jednoho na střídání, scházeli. Pak nás chodilo osm, hráli jsme v podobné sestavě a to už je pak znát. Minulý rok jsme chodili různě, točili jsme se, každý týden byla jiná sestava. Teď nás osm chodilo stabilně, doplnilo se to jedním dvěma hráči. To si myslím, že rozhodlo, že jsme si na sebe zvykli a to byl asi klíč k tomu, že jsme to urvali.“
Finále nabídlo urputnou a vyrovnanou bitvu, první gól padl až na konci druhé třetiny. Jak jste zápas o titul viděli?
FOLEJTAR: „Rozhodně, ze začátku byly oba týmy asi i nervózní. Šlo o hodně, my si to chtěli vzít zpátky na naši stranu. Kluci ze Slavie jsou hrozně šikovní, běhaví, malí. S nimi nejde hrát nějak nahoru dolů, hurá fotbal. Chtěli jsme to hrát opatrně zezadu, nakonec se to zlomilo tím prvním gólem. Hodně nám pomohlo, že jsme ho dali my, i když jsme pak hned dostali, ale nemuseli jsme dotahovat. Díky tomu jsme mohli být relativně v klidu.“
HEMZÁČEK: „Řekli jsme si, že budeme hrát ze zabezpečenější obrany, aby se jeden krajní hráč zatahoval do středu, protože většinu gólů, co jsme dostali, bylo z brejku, že jsme šli do nějaké nacvičené akce nebo standardky a odrazilo se to do volného prostoru. Ti mladí kluci se pak už strašně těžko chytají. Takže jsme si zalezli a šlo to vidět. I když byla první třetina opatrná, tak si myslím, že jsme celý zápas měli trošku víc ze hry i šancí. Nebyly to nějaké obrovské tutovky, ale furt jsme chtěli hrát ze zabezpečené obrany, a jakmile oni chodili do plných, tak oni to neumí. Nebo neumí, v tom plážáku je hrozně složitý chodit do plných.“
FOLEJTAR: „A pomohl nám určitě i náš brankář Patrik Malina. To bylo strašně znát. Když si to obehráváme a oni, když brání, tak tam jen běhají. To bere hrozně sil, takže gólman je základ a Malis to hrál fantasticky, smekám před ním.“
HEMZÁČEK: „Jo, toho musíme pochválit!“
FOLEJTAR: „Rozdával to do stran a to nám pomohlo, člověk si na kraji odpočine, připraví se. I když akce pak třeba nevyšla, tak nám to hrozně pomohlo.“
Hrdinou finále se stal David Radosta, který ve třetí třetině rozhodl dvěma góly nůžkami. V základní části při výhře 3:2 nad Slavií zase v závěru hattrickem otočil výsledek z 0:2. Co k němu říct?
HEMZÁČEK: „Asi je to specialista na Slavii.“ (směje se)
FOLEJTAR: „Nechtěl bych ho tady moc chválit, ale teď ho asi pochválím.“ (usměje se)
HEMZÁČEK: „Pochválíme, ale důležitý je, aby byl na všechny zápasy. Měl nějakou pauzu, pak přišel, viděl, zvítězil no. Je to pomoc.“
FOLEJTAR: „Hrozná pomoc! Podrží balon zády.“
Jak budou probíhat oslavy?
HEMZÁČEK: „Tak je neděle no… To je škoda. (usměje se) Uvidíme, někde si sedneme, dáme si pivko a možná ti, kdo si budou moct vzít dovolenou, tak se to protáhne.“ (směje se)
FOLEJTAR: „Já mám volno, já můžu až do rána!“ (směje se)
HEMZÁČEK: „Dostali jsme od Pražačky nějaká piva, tak možná bude stačit, když vypijeme jenom tohle. Vedro bylo taky jako prase…“
FOLEJTAR: „Pak to někdy doslavíme, až se sejdeme třeba v sobotu.“
Co říkáte na celý ročník letošní Superligy? Hrálo se v jiném areálu než v předešlých letech, kompletní Final Four odvysílala televize…
HEMZÁČEK: „Fantastický! Areál, připravenost pořadatelů, rozhodčí se taky zlepšili od loňského roku. Zase ten rok jde vidět, že se to trošku šouplo dopředu. To, co říkají kluci okolo plážáku jako Honza Dámec a další, tak to nejsou jenom klišé. Opravdu do toho strkají nějaké finance, hledají sponzory. Jde to furt nahoru, teď si budeme konečně stavět vlastní hřiště, což bude zase bonus. A když vezmu soupeře, tak jsou rok od roku lepší. Důkazem toho jsou Slováci, kteří skončili na třetím místě. Kluci začínali před třemi čtyřmi roky a dostávali od nás 15, 17 gólů a dneska už jsou s námi dvě třetiny schopní hrát vyrovnanej plážák. Tím bych chtěl apelovat nebo pozvat nějaké mladší kluky, aby si to přišli vyzkoušet a základna se rozrůstala. Aby byly i žákovské a dorostenecké mančafty. Tím to pak celé poroste.“
FOLEJTAR: „Myslím, že celkově to je skvělý. Plážák se hraje na písku, většinou u moře, hraje do toho hudba, je to takový lákadlo. Je třeba mít hřiště, to je základ, abychom měli kde trénovat. Což bychom teď měli mít na Butovicích, což bude super. Budeme tam moci chodit trénovat a to pro nás bude skvělý. Protože člověk třeba hraje fotbal nebo malý fotbal, ale na tom písku to je jiný. Potřebujeme trénovat, kór my, protože nejsme nějací Španělé, že bychom kouzlili s míčem na noze a nahoře s ním prošli celé hřiště. Zároveň bych chtěl i poděkovat klukům ze Slavie, že společně trénují, jezdí na kempy. I díky tomu mělo finále úroveň, že už to není jen o tom, že Bohemka soupeřila s Ladronkou. Konkurence se zvyšuje, to jedině prospěje. I díky tomu se my snažíme, chceme se sejít, chceme je porazit, chceme se zlepšit, protože víme, že jsou dobrý.“
